Registrovat | Proč registrace

Přidat článek

Home | O nás | Napište nám | Odkazy | Webkamera | Galerie | Diskuze

Na bruslích z Děčína do Drážďan

Výchozím bodem je osada Děčín-Čertova voda. Silnička z Čertovy vody do Dolního Žlebu nemá sice ideální povrch, ale jet se dá. Údolí Labe je už v těchto místech krásné se spoustou pískovcových stěn a věží. Nad Dolním Žlebem se vypíná třeba slavná Jeptiška. V tomto úseku je povolen i vjezd aut, ale provoz je naprosto zanedbatelný.
V Dolním Žlebu u přívozu začíná kvalitní cyklostezka s výborným povrchem a bez aut. Po dvou kilometrech se přejede státní hranice, za ní je povrch ještě lepší. Objevují se různé cedule ve stylu našich naučných stezek. Na asfaltu je dokonce v jednom místě nakreslena mapa celé labské cyklostezky. Po dvou kilometrech je na druhé straně vidět Hřensko a za chvíli již jsou již oba břehy německé. Jízda je tu velice rychlá a krajinářsky nádherná. Na protějším břehu můžete obdivovat impozantní stěny Schramsteine. Po tomto břehu se dá dojet až do Krippenu, dál kolem nádraží Bad Schandau vede pouze prašná nebo panelová cesta. Tady mají bruslaři dvě možnosti, buď sundat brusle a pokračovat několik kilometrů po tomto břehu pěšky nebo přejet přívozem na druhý břeh do Bad Schandau. Jízdné je docela lidové : pouze 60 centů, takže jsme se přejeli na pravý břeh a pokračovali po lázeňském nábřeží. Povrch tu má střídavou kvalitu. Střídá se asfalt se zámkovou dlažbou. V Bad Schandau je ale dlažba velice jemná, takže se jí ani bruslař nemusí bát. Velký problém ale začíná na okraji Bad Schandau, kde trasa se asi na 1,5 km napojí na hlavní silnici do Drážďan s velice hustým provozem aut. Kus se dá jet ještě po chodníku, ale potom se prostor zúží, chodníky zmizí a silnice se navíc rozdvojí na dvě velice úzké jednosměrky. Ten úsek je dlouhý jen několik set metrů. Auta jezdí v oddělených kolonách podle intervalu semaforů. Nejlepší je počkat si na mezeru a co nejrychleji tento úsek „prosvištět“ na inlajnech. Za chvíli se totiž odbočuje doleva do podjezdu pod trať směrem na Prossen. Tady sice také je provoz aut, ale mnohem menší a silnice je dostatečně široká. Za Prossenem začíná asi nejobtížnější úsek celé trasy. Je zde několik prudkých sjezdů a výjezdů. Ten nejdiskutabilnější vede po úzké silničce mezi skalami, nejde případně při setkání s autem uskočit někam do strany. Tady jsme si sundali brusle a asi 200 metrů sešli pěšky. Experti, kteří umí bleskurychle změnit směr nebo zastavit na pětníku, by se tudy snad při malém provozu mohli odvážit projet.
V Konigsteinu jsme se opět přeplavili na levý břeh a po něm pokračovali až do Drážďan. Za přívozem se jede kus po panelech, po chvíli odbočí silnička s automobilovým provozem a začíná krásná cyklostezka až do Oberrathenu. Má výborný povrch, ale pozor na několik odvodňovacích kamenných stružek. V Oberrathenu jsme chvíli hledali další směr jízdy, mnoho lidí se přepravuje přívozem na druhý břeh do Kurortu Rathen. My jsme ale chtěli pokračovat po našem břehu. Po chvíli jsme správný směr našli, musí se zahnout doleva, přejet přes trať a vystoupat necelých sto metrů do kopce, tady se zahne ještě stále doprava do kopce. Odtud je krásný pohled na protější břeh na skalní masív Bastei, kam vede vyhlídková trasa přes slavný most. Následuje krásný úsek lesem po cyklostezce. Jsou zde sice také kopce, ale sjezdy tu jsou mnohem přehlednější než v úseku před Konigsteinem. Ve vesnici Potzcha pouze pozor na sjezd do podjezdu pod trať, za kterým je prudká zatáčka doleva. Za podjezdem vede již naprosto bezproblémová cyklostezka až do Pirny. Údolí se postupně snižuje, nejsou tu už vysoké skalní stěny, ale jízda je velmi příjemná po kvalitním povrchu. Vedle cesty je tu několik hospod, zastavili jsme se na pivo. Jeho cena je na naše poměry poměrně vysoká, ale měli jsme již pořádnou žízeň a v hospodě hrál místní muzikant dokonce i české písničky. Pirnou jsme projeli po nábřeží. Na několika místech je tu opět zámková dlažba, ale tady bohužel pro bruslaře zdaleka ne tak jemná jako v Bad Schandau. Občas projíždějí tělem docela slušné vibrace. Za Pirnou se jede již rovinou podle stále širšího toku Labe. Většinou je tu kvalitní asfaltový povrch, nicméně čas od času si bruslař „zavibruje“ na dlažbě. S blížícími se Drážďany houstne provoz cyklistů. Objevují se i bruslaři, kterých jsme dříve příliš mnoho nepotkávali. Bohužel houstnou i úseky s dlažbou. Naprosto nejhorší úsek je u prvního drážďanského mostu. Tady dokonce mí společníci sundali inlajny a kus šli pěšky, já to nějak překodrcal. Poslední úsek až ke Zwingeru je již poměrně kvalitní. Závěr našeho přejezdu jsme opět oslavili jedním točeným pivem. Celá trasa až do centra Drážďan měří asi 65 km.

Doprava

Až z centra Děčína nejde jet  na bruslích, nejlepší je dojet do Čertovy vody dvě zastávky vlakem. Přímo u zastávky si můžete nasadit inlajny.  Zpátky jsme jeli do Čech také vlakem. Pro jízdu do Čertovy vody i pro zpáteční cestu z Drážďan je možné použít jízdenku SONE+DB. Může na ní jet až 5 osob, z nich ale pouze dva mohou být starší 15 let. Pokud chcete jet rychlíky, jízdenka stojí 490 Kč. Do Děčína se dá vrátit ale také pouze za použití osobáků. Potom stojí jízdenka pouze 230 Kč. Na stejnou jízdenku SONE+DB můžete přijet i z libovolného místa v ČR do Děčína. Platnost jízdenky je 1 den.

Autor: Libor Hnyk
Tento příspěvek je v rámci soutěže Ladronky odměněn 300Kč šekem JBsport a zařazen do slosování o šek na 2000 Kč od CK Trip a CK KUDRNA.

Přečteno 22416x

Komentáře

Noo... Emper, Reagovat Novinky 25.5.2008 DaN, Reagovat

Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky

    vyměňme si ikonky: 

Redakční systém MultiCMS

Ladronka portál o in-line bruslení © 2011

RSS

Home | O nás | Napište nám | Tréninkový deník | Odkazy | Webkamery | Galerie | Diskuze